Makedonie – geografické pojetí nebo národnostě opodstatněný stát

Любезно предоставен материал от: "nbn" (по род от град Кукуш, Егейска Македония).

Сайт: http://www.nikolov.sou-stravovani.cz/

V dávné minulosti jsou země mezi řekami Vardar a Bistrica známy pod názvem Ematie v helénistické podobě tráckého názvu, spojeného s tráckým panovníkem Emationem /Ematij/. Poprvé je název Makedonie používán v 7. stol. před n. l. pro označení oblastí mezi Olympem a Belasicou, řekou Vardar a Osogovo. V období klasického helénismu, tj. do 2. stol. před. n. l. dokud existoval dávný Makedonský stát, dostal geografický pojem Makedonie, politický souzvuk a zahrnul nová území: na východ k řece Struma, na západ k Beratu v Albánii (dnešní - pozn. překladatele) na jih k Olympu. V době Alexandra Makedonského (v letech 336-323 před n. l.) Makedonie zahrnovala území až po Perskou říši na východě, k Dunaji na severu a Jaderskému moři na západě.

V roce 168 před n. l. ovládli Makedonii Římané a rozdělili ji na čtyři oblasti. O dalších dvacet let později z těchto oblastí byla vytvořena provincie Makedonie. Její rozsah byl velmi často měněn a dokonce v roce 133 před n. l. zahrnoval na východě i vzdálený poloostrov Galypole. Změny nastaly později v průběhu 4. století, kdy byla makedonská území zařazena pod prefekturu Ilyrikum zahrnující diocezie Dakii a Makedonii. Toto uspořádání bylo zachováno až do počátku 8. století. V průběhu 8. století v Byzantské říši označovali názvem Makedonie novou administrativní jednotku /téma/ zahrnující jihovýchodní Trákii s jejím centrem Adrianopolis (Odrin) rozprostírající se podél středního a dolního toku řek Marica a Arda. Tento název oblasti se zachoval až do 8. století. Na počátku 8. století, kdy se na makedonských územích usídlili slovanské kmeny, setkáváme se s novým názvem Slavinia nebo se jmény jednotlivých kmenů: Dragovitia ot dragovitů, Berzitia od berzitů a tak dále.

V polovině 9. století vstoupila makedonská území do rozsahu Bulharského státu a jsou označována jako „třetí část bulharského carství". Po roce 1018, kdy byzantinci ovládli území bulharského státu, zde vytvořili témata (oblasti) Bulharska zahrnující území od Sofie až k albánským planinám a od místa Kostur až po dnešní Bělehrad. V období 17. - 18. století se v západní Evropě rozvíjí byzantologie jako část historických věd. Je to období renesance, ve které je projeven velký zájem o antické dědictví spojené mezi jiným i s používáním již zapomenutých antických názvů. Tak například Východořímské říše bylo určeno jméno Byzanc (od Byzantionu starobylého názvu Konstatinopole) a z římanů se stali byzantinci. Severní Bulharsko dostalo opět název Mízie. Název Makedonie byl přenesen z jihovýchodní Trákie zpět na staromakedonská území. Takto se vytvořily názvy „bulhar z Mízie", „bulhar z Trakie", „bulhar z Makedonie". Makedonie je od té doby nazývána Dolní Mízií v podobě Horní země a Dolní země - Horní Bulharsko a Dolní Bulharsko.

Ve století 19. je název Makedonie trvale užíván pro oblasti od Západních Rodop až k albánským planinám a od Šar planiny až k řece Bistrica na jihu.
Etymologie jména je pravděpodobně spojena s názvem „Makedon" – podle jedné z verzí syn Zea a podle jiné syn Eola - mýtického vládce Eolie.

http://www.nikolov.sou-stravovani.cz/